V sobotu 27.7.2019 jsme se s Dorotkou po dlouhé odmlce zkusili podívat na zkoušky a to rovnou klubové lesní. Jednalo se o III. ročník Memoriálu Vladimíra Černého. Dorča, jako hlavní propagátor těchto zkoušek (na plakátě), se ho zúčastnila poprvé.
Byly to naše první zkoušky od Memoriálu prof. J. Svobody, kde jsme v roce 2017 došli na 2. místě. Mezitím proběhla naším životem štěňata a zkouškový rok byl u konce. Takže jsme si to šli doslova vyzkoušet. Z této soutěže jsem měl opravdu strach, a přál jsem si je dojít se ctí pro nás oba a ostudu sebou nebrat.
Na zkoušky jsme se vydali už v pátek po práci, domluvili jsme si ubytování ve Sloupnici, odkud to bylo pak na srazové místo pár minut autem. Cesta, jako asi každý pátek, byla složitá a náročná. Teploty přes 30 stupňů nám cestu jen zpříjemňovali. Po cestě jsme nemohli neminout BBQ smokehouse, kde jsme se zastavili na večeři. Kolem 19 jsme konečně dorazili na místo. Ubytování bylo moc příjemné a útulné. Po vybalení jsme si dali lahvinku Cinzano Dry Edition na terase při západu slunce a zalezli do extra měkké postele s extra naducanou peřinou.
V sobotu jsme vstávali v 6, po nezbytných ranních rituálech a toustech s kávou, jsme vyrazili na místo srazu. Přivítali se s ostatními a čekali na rozlosování. Nakonec jsme si vylosovali startovní číslo 11, tzn. šli jsme až poslední.
První disciplína – přinášení lišky přes překážku – no výkony to byly podivné. Někdy mám pocit, že to ani není zkouška psa, jako spíš souboj psa a vůdce o tom, kdo má lepší nervy. No nic tak jdeme na to. Představení rozhodčím, odložení psa. Vezmu lišku, jdu k ohrádce, hodím do ohrádky, vracím se k Dorce. Vezmu Dorku a vyšlu ji s hlasitým „APORT“. Dorča jde ochotně do ohrádky, ověřuje … ověřuje … zvedne hlavu a čučí na mě! Dělám, že tam nejsem, srdce v krku, čas se zastavuje, nervy pracují a mám tak asi 1% od infarktu. Už už se chystám dát další povel a v tom se Dorča sehne, vezme lišku a s radostí mi ji přinese. Výsledná známka – 2 – dlouhé ověřování a zvednutí hlavy. Není na zabití?! 😊 Když jsem pak viděl v tabulce, že celé to trvalo 1:01 min., tak se mi to ani nechce věřit, přišlo mi to jako věčnost.
Další disciplína – chování na stanovišti – jsme rozestoupení na poli směrem k lesu. Zrovna odešel mrak a začalo pálit sluníčko. Těch 10 minut co disciplína trvá je taky dlouhá. Dorča to zvládá dobře, občas má tendence být nervózní a když slyší střelbu chce se jít podívat co může přinést – jak je zvyklá z honů. Tak a je to za námi – máme 4ku.
Pak se dělíme na 3 skupinky a já spolu s losem 9 a 10 jdeme na drobné disciplíny. Což znamenalo: vyhledávání zvěře v houštinách, slídění, chování po výstřelu – při slídění se vystřelí, podobně jako při hledání na PZ, a Dorky tolik oblíbené dohledávky, lišky, srstnaté a pernaté. Za dohledávky je chválená a hodnocená jako velmi chuťová práce. Za všechny disciplíny jsme dostaly známku 4. U dohledávek se také hodnotí práce nosu – známka 4.
Po drobných disciplínách jdeme na šoulačku s odložením a po šoulačce jdeme hned na barvu – šli jsme jako vodič. Takto jsem to zažil poprvé. Přišlo mi to super a perfektně to odráželo praxi. Do té doby jsem se setkal s tím, že se nejdříve všichni vystřídali na šoulačce a pak šli postupně na barvu. Opět jsme to zvládli krásně a se 4kama. Posledním v tomto bloku bylo vodění na řemeni – známka 4.
No a jdeme na poslední 2 disciplíny. Tj vlečka s liškou a zvěří srstnatou. Poslední disciplíny a přesto není třeba být přehnaně spokojený. I tyto se umí pokazit, důkazem nám jsou rozprávky rozhodčích o předchozích skupinách a ztracených (nepřinesených zajících). Nebudu to napínat. Obě vlečky jsme přinesli, zajíce za 1:43 min. a lišku za 1:33 min. Dostali jsme tedy známku 4 a tím máme zkoušky úspěšně za sebou. V tabulce ještě najdete jednu položku – poslušnost – tato disciplína se hodnotí po celou dobu zkoušek a i u té jsme dostali známku 4. Když si to zrekapitulujete tak zjistíte, že až na ohrádku jsme získali samé 4ky, 2ka z ohrádky sice byla hraniční, ale zůstali jsme v I. ceně.
Po ukončení všech disciplín jsme se mohli potkat s Káťou, Láďou jejich úžasnými potomky a taky naši Agátkou. Čekali na nás nějakou dobu, ale dočkali se. Dali jsme si jídlo, popovídali a čekali na vyhodnocení zkoušek.
Vyhodnocení přišlo poměrně záhy – čekal jsem to delší. Byli jsme tedy jako vůdci vyzvání k nástupu kde nám byly oznámeny výsledky zkoušek:
- celkem nastoupilo 11 vůdců se svěřenci
- zkoušky nás dokončilo 7, z toho 4 v I. ceně
- místo získal Kronos Vives Bohemia (MOK), vůdce Miroslav Kubát
- místo obsadil Castro vom Kiebitzwinkel (NDO), vůdce Ing. Ondřej Kopista
- místo Dorotta Bertoni Prague (MOK), vůdce Jan Moškvan
Pro mě to bylo obrovské překvapení :-o v tak výborné umístění jsem vůbec nedoufal! Byl jsem unavený, ale šťastný! Dostali jsme s Dorčou zatroubení, pohár a věcnou cenu. Po vzájemných gratulacích, focení a rozloučení jsme se rozjeli k domovu.
Poděkování:
Rád bych poděkoval klubu a OMS Ústí nad Orlicí za krásné zkoušky, organizaci a poskytnuté honitby. Mému výcvikáři Pavlu Švarcovi za čas který nám věnoval a věnuje, chovatelce Dáši, že mi vůbec tu holku svěřila do péče a dala důvěru. Velké ocenění si zaslouží naše Barunka, která se o nás nejen v den zkoušek obětavě stará a snáší naše nálady a nervová vypětí.