V sobotu 1.7.2017 jsme se zúčastnili premiérově lesních zkoušek, které pořádal OMS Praha západ.
Už ráno, kdy mě pánik tahal z postele se mi vůbec nechtělo, ani nevím proč. Byla jsem unavená, zpruzená, nervózní, … no prostě se mi nechtělo. Každopádně jsem nakonec šla. Počasí bylo střídavě oblačné, chvíli teplo, chvíli pod mrakem, ale nakonec nepršelo a to byl základ. Pánik mě začal uklidňovat, že to bude v pohodě a dali jsme si „five“, že skončíme v I. ceně. Pak se ještě potuloval v kuchyni a dělal si do hrnku nějakou černou vodu, mě zabalil jen obyčejnou vodu a mňamky :-) mňam.
Vyjeli jsme z Prahy směrem Mníšek po Brdy – tam to znám tam jezdím za Buddym a na houby. Přijedeme na místo a už se to tam scházelo. Na zkoušky nastoupilo celkem 11 psů. Proběhlo losování pořadí a pánik nám vytáhl číslo 4.
Tak jo … jdeme na to …
První disciplína – přinášení lišky přes překážku – pánik sice vykládal, jak ho chytal amok a že omdlí apod. Nechápu proč. No tak jsem se na něj podívala a ten motýl byl vážně tááák krásný, chtěla jsem ho ochutnat, a lišák byl mokrej – fuj. Vždyť jsem ji nakonec přinesla, tak o co jde? Postupně jsme se všichni vystřídali, já dostala známku 3. Jeden pejsek s námi nakonec nešel..
Jako druhou disciplínu jsme měli chování na stanovišti – to nemám ráda. Stojí tam chlap a střílí do vzduchu, ale proč? Snažím se podívat jestli náhodou nespadl nějaký bažantík, abych ho mohla přinést, ale pánik na mě tak krásně a upřeně kouká, že mu nemůžu odolat jen pracuju nosem a střihám ušima jestli náhodou někde něco nespadne (známka 4). Pánik má radost a dostávám velikou pochvalu a mňamky. Ale jeden pejsek jde zase někam pryč, to už s náma jako nepůjde? :-(
Následovaly další disciplíny jako dohledávka pohozené lišky (známka 4), vyhledávání zvěře v houštinách (známka 4), dohledávka pernaté (bažantíček) a srstnaté (zajíček) zvěře (známka 4), slídění (známka 4) a taky jsme chodili mezi stromy na vodítku (vodění na řemeni). To jako neví, že to už umím (známka 4) ??? :-)
Chvilka pauza, čekáme na druhou skupinu až skončí, abychom se mohli přesunout na další stanoviště. Zde jsme pokračovali vlečkou se zajíčkem a liškou (známka 4), až jsme se dostali na poslední stanoviště kde nás čekala šoulačka s odložením (známka 4) – tady to bylo vážně hezké, v klidu jsem si lehla do vysoké trávy, zrovna příjemně svítilo sluníčko a bylo tak krásně. Najednou se pánik vrátí a začne mě chválit a dávat mňamky – stalo se něco? :-)
A nakonec přišla ta úplně poslední disciplína a tou je práce na podbarvené stopě kde jsem šla jako „vodič“. Přijdeme na nástřel a pánik krapet znervózněl, zapnu smysly a hele … srneček a zajíček. Tak mám jít za zajdou nebo za srnečkem? Bylo to dilema. Chvilí jsem šla pro srnečka, pak zavoněl ten zajda, a bylo to silnější než já. Tak jdu za ním. Pánik má asi jiný názor a vede mě zpět na srnečka. Natáhnu a jedu znovu … jé hele další zajda, dokonce ho i vidím :-) Co vám budu povídat, krapet jsme tam zazmatkovali, ale nakonec jsem pánika k srnečkovi dovedla. Pánikovi spadl kámen ze srdce (já ho slyšela) a dostali jsme známku 3 a nějakou větývku co mi dal pánik za obojek a sobě za klobouk (jednalo se o úlomek).
Celkově jsem tedy získala 232b a I. cenu, což bylo celkově 6. místo. Kvalita fotografií je tentokráte poněkud horší.
Děkuji za pozornost a těším se na viděnou :-)
Dorča