A je to taaaaaaaaaaam! Co? No přece dokončený Junior Šampion ČR – cítím se blaženě :o).
Byl to teda boj, a po sobotě jsem ani nedoufala. Teda doufala, ale nevěřila :o). Konkurence byla slušná jak početně, tak kvalitativně.
Tahle výstava pro nás byla stěžejní, protože jsme potřebovali … no dobře, tak strašně moc chtěli :o)…. dokončit a získat titul Junior Šampiona ČR. Pejskaři a vystavovatelé chápou, že jo.
Pro nás začátečníky je to něco jako získání druhé mety, druhého vytyčeného cíle. První je začít s vystavováním obecně, a nějak dopadnout :o). A když vidíte, že se váš pejsek líbí, že má šanci, aby se o něm vědělo, mluvilo, psalo, začnete si plánovat krásnou, barevně vymalovanou, budoucnost. Z předchozích článků víte, že jsme na to šli pěkně postupně, žádnej stres.
Připodobnila bych vám to asi takto: Začínáte zkoušet vařit, nejdřív pro sebe, pokus omyl. Máte za sebou první čaj, chleba ve vajíčku, těstoviny s kečupem. Pak si koupíte Apetit nebo FOOD a strašně se vám líbí to kuře na citronu. Je to vaše druhá meta. A teď si představte, že to excelentně zvládnete, chutná to vám i ostatním. Krásný pocit že? Tak takhle nějak to mám já při výstavách a pokoření mé druhé mety :o)
No ale zpátky k výstavě. Poprvé před výstavou trénujeme běh v kruhu. Dorotka mi totiž začala skákat, a to jí k předvedení moc nepomůže.
„Dorka, potřebujeme krásnej klus….ne Klus, ale klus. Chápeš? Nesmíš skákat. A nesmíš ani čuchat, kdo tam co zapomněl na zemi. Pamlsky mám kdyžtak tady v kapse, tak se soustřeď na mě jooooooo“.
Ne, že bych nebyla v parku na Vyšehradě za blbku. Dokonce jsem nás při tom i natáčela. To asi nezveřejnim :oD
Máme natrénováno, naondulováno, nenasnídáno, řádně vystresováno a jde se na to!
Sobota: Rozhodčí z Polska, paní Jadwiga Konkiel
Nastupovalo 10 fenek v naší třídě (třída mladých). Wau, 10! Nadšení a zároveň hrůza. Nadšení, že nás čeká konečně pořádný souboj. Hrůza, že to nebude tak jednoduchý. Navíc výstavní pole bylo dost malé. Na to, aby se tam pohodlně proběhlo 10 fen, tedy rozhodně.
Ale paní rozhodčí to měla vymyšlené, rozdělila nás na dvě skupinky, které se v běhu vystřídaly. Moc se mi líbilo, že to brala poctivě. Společné postavení, kontrola zubů, jednotlivé předvedení v běhu, společné kolečko…..teda kolečka, nechala nás proběhnout :o)
Výsledek: V3 (výborná 3) – čili nejlepší možná známka, třetí v pořadí. Před námi se umístila Haidy z Chejlavských lesů V1 a Gadget Danitty V2.
Titul CAJC, který jsme chtěli kvůli dokončení šampionátu získala tedy krásná Haidy. Tento titul, pokud ho rozhodčí udělí, získává držitel hodnocení V1 – celkově tedy nejlepší v dané třídě.
V prvním momentu jsem byla zklamaná, že to nemáme. Dorka krásně stála, krásně běžela….bez skákání.
Ale být 3 ve třídě, z 10-ti fenek je přeci krásný výsledek, Moškvanová raduj se :o).
Sobota pro nás výstavně končí. Nečekáme na další souboje a závěrečné soutěže. Čeká nás neděle, a jsem rozhodnutá to dát. Dorce to je jedno :o)
Neděle: Rozhodčí ze Slovenska, pan Jozef Jursa
Nastupovalo 6 fenek v naší třídě. I tohle číslo je dost dobrý. Výstavní pole zůstalo stejně malé, ale i tady to měl pan rozhodčí vymyšlené. Bral si nás po jednom, takže předvedení bylo primárně individuální. I tady jsem byla mile překvapená hloubkou posouzení. Tentokráte došlo k prohmatání celého těla a vyzkoušení síly trupu a ocásku. Panu rozhodčímu se musel předvést 2x běh, protože Dorka skákala. „Proběhněte si to ještě jednou a ať neskáče“.
Tak to jsem si v tu chvíli řekla „a jsme tam na konci trávicího traktu“. Ale pozooooooor, při dokončení posouzení nedostáváme VŮBEC ŽÁDNOU výtku nebo doporučení. To byla totiž další super věc na celém posuzování, pan rozhodčí rovnou říkal, co je potřeba zlepšit.
Hned to hlásím Dáši (naše báječná chovatelka Bertoni Prague), která zvedá palec nahoru.
A máme tu závěrečné kolečko, postoj a…….
Výsledek: V1, s titulem CAJC + BOJ (BOJ – Best of junior) vohohoooooooooo jupííííííííííííí. Radost obrovskááááááááá. Zářim jak měsíček na hnoji :o). Tohle ani nejde popsat :o)
Den ještě nekončí a utkáváme se o další titul, BOB – best of bried, který nezískáváme. Tady se totiž účastní všichni vítězové s titulem CACIB, což už je pořádná konkurence.
Zůstáváme i na závěrečnou soutěž o JBIGa, která je pro nás úplnou třešničkou na dortu. Tady se také dále nedostáváme, ale to nám vůbec nevadí.
Suma sumárum, víkend jsme si naprosto užili. Mělo to krásnou atmosféru, dostatečné množství adrenalinu, vytoužený úspěch, a to celé za účasti našeho báječného Bertoni gangu a přátel z klanu maďarských ohařů.
Na video z výstavního víkendu mrkněte tady
Těšíme se na další výstavy, setkání, zkušenosti a úspěchy. Takže ahoj v Nitře!
gratuluju k ceně :)
Děkujeme mnohokrát :-)