Rok se s rokem sešel, no vlastně se dvěma, protože COVID, že? No vlastně letos je to všechno jinak. Výstava bývá standardně v červnu, letos ji máme v červenci. Poprvé jsem hlásil na výstavu mimo Dorču i Brixie, zlanařil jsem na výstavu také Bellu a Bertolda, Abinka měla výcvik, takže jsme na to byli sami. V neděli pak byla klubvoá volební schůze, takže účast byla jasná. Rozhodl jsem se zajistit si ubytování už od pátku, abych ušetřil čas, navíc jsem měl dovolenou, tak jsem to chtěl pojmout odpočinkově. Ubytování jsem znal, protože jsem tam byli již na Memoriálu prof. Svobody, ale tentokrát jsem to vychytal a dostal jsem se do pokoje namísto ubytování v buňce 🙂
V týdnu před výstavou jsem měl dovolenou a odjeli jsme celá rodina na dovolenou do Jizerských hor. Počasí se nám klasicky střídalo, byli státní svátky, takže kolem chalupy lidí jak na Václaváku. V neděli jsem našli Dorotku se super okem , apatickou, bez nálady, ale alespoň měla zájem o žrádlo.
Druhý den státní svátek, v okolí chalupy veterináře zmapované nemám, takže jdeme na google a hledáme veterináře, kteří mají otevřeno a nejlépe co nejdřív, protože většina, když už měla otevřeno tak až po obědě. Jediného co jsme našli byl až v Jablonci nad Nisou – MVDr. Baudyš. Chvíli jsme si sice počkali, ale nakonec dostala Dorča injekci (vitamíny), kapky do oka a uší, kde to vypadlo taky na zánět. Ve středu na kontrolu. Do středy jsme tedy poctivě kapali jak jsme měli, a Dorča to víceméně prospala. Ve středu jsme dostali znovu injekci a měli jsme pokračovat v kapání. Ne že by se mi nějak zdálo, že by se to lepšilo, ale krapánek ano, další kontrola v pátek. Výhoda je, že mají otevřeno už v 7:30. Nicméně díky těmto skutečnostem jsme se doma dohodli, že na výstavu s námi Dorotka nepojede a zůstane na horách. Odvezl jsem tedy Dorotku zpět na chalupu, naložil Brixie a vydali jsme se směr Praha. Doplnili jsme zásoby a vyrazili směr Morava. Páteční odpoledne je ideální čas ne cestování 🙂, ale i tak jsme po x hodinách na cestě s Brix úspěšně přijeli na místo ubytování. Dostali jsme od milé paní provozní parádní pokoj a šli se ubytovat, pak prozkoumat okolí, najíst, napít, vyvenčit a spát. Byli jsme oba hodně unavený, dokonce tak, že jsem vůbec nezaregistroval to, že si přišla v noci za mnou Brix lehnout do postele, potvůrka mazlivá.
V sobotu vyrážíme na Výstavu poměrně brzy. Nepočítal jsem s tím, že by na ubytování bylo připojení pouze o rychlosti EDGE 😳 a nebyl jsem si jistý, jak to bude z ubytování na výstavu daleko. Zvládli jsme to rychle, ještě nebyli žádné kolony jako v minulých letech. Našli jsme si místo u kruhu a čekali jsme na ostatní. S Bellou a Bertoldem jsme se potkali, pozdravili spoustu známých a čekali a čekali …. táhlo se to celý den. Naše třída štěňat přišla na řadu až po obědě jako rozhodčího jsme měli Jozefa Jursu. Bertold si vyběhal s Terkou první místo a svou první medaili s moc krásným posudkem a hodnocením velmi nadějný. Bella získala též krásný posudek a hodnocení velmi nadějný. Brix prozatím získala ocenění nadějný. Stále doufám, že se situace upraví a budeme moct ještě ukázat co v nás je 🙂
Celkově to byl super strávený víkend s přáteli a obzvlášť po době Covidové!