Od narození štěňat je to už více než 3 měsíce, nyní již jsou v nových domovech po celé ČR u milujících rodin a mají se skvěle 😊
Abigail – Praha
Agátha – Žamberk
Alva – Ostrava
Amélie – Sadská
Anakin – Praha
Andy – Praha
Angie – Jaroměř
Arwen – Lovosice
Atom – Ústí nad Labem
Atrey – Karlík
Nebudu lhát bylo to náročné období, ale když člověk vidí jak rostou, jak jsou plní života, …. stálo to za to 😊
První zhruba 3 týdny po narození se o štěňata vzorně starala mamina Dorotka a my se vlastně jen chodili kochat. Naší jedinou starostí bylo Dorču vyvenčit a nosit jí granule i s vodou doslova až pod nos. Její starostlivost byla obrovská, a tak raději zanedbávala sebe – jíst a pít nemohla, když měla na starosti tolik prcků, venčení bylo v řádu minut – opravdu jen udělat potřebu a šupaj zpátky domů za dětičkama.
No a pak to začalo …. 😊 Štěňatům se začali otvírat ouška a očička, namísto lezení se objevovali první krůčky, začali se projevovat mručením až postupným vrčením. Taky jim začali růst zoubky a pak už bylo na nás, abychom Dorce, přesto, že měla mléka dostatek, pomohli přikrmováním. Nejdříve to byli kašičky, pak namočené granule až na granule samotné. Proces to byl postupný a jídlo cca 5x denně byl výživný nejen pro štěňata.
Spánek se stával nedostatkovým zbožím, práce musela ustoupit štěňatům – ještě, že existují dovolené a home office (aspoň na některých pracovištích). I přes krásné letní – horké – počasí se nám vedlo skvěle. Svěřenci rostli a projevovali se. Náš život se na pár týdnů změnil na monotónní krmení a sbírání hovínek. Nic jiného vlastně ani neexistovalo. Vše ostatní šlo stranou.
Ve zhruba pátém týdnu, jsme z rozpáleného bytu rozhodli přesunout do Újezda, kde jsme mohli štěňata seznámit i se světem venku. Dostali svůj výběh s bazénkem, trávou a spoustou zajímavých věcí, které pro ně byli nové. Venku byly ještě aktivnější a také hlasitější 😊
Pak nás bohužel přepadla jedna nemilá … Giardie …. a ta nám teda dala ☹ respektive nám, nám jen nervy, ale štěňata to nesla těžce. Takový průjem a zvracení jste ještě neviděli. Taky se nedokážete představit jaké to je, když najednou namísto štěňat máte kostřičky.
Ale máme super pana doktora a celou ordinaci, takže i když léčba byla náročná a nákladná, tak podle prozatímních výsledků zabrala a to je nejdůležitější! Díky léčbě jsme museli o týden posunout očkování a pánici si museli déle počkat, ale myslím, že „výsledek“ stojí za to 😊
První víkend v říjnu jsme měli první sraz našich odchovánků. K našemu velkému a příjemnému překvapení dorazilo 7 z 10 😊 Jak to celé dopadlo se můžete podívat v galerii. Chtěl bych tímto poděkovat své chovatelce – Dáši Munžilové – za veškerou pomoc, rady a podporu, kterou nám celou dobu poskytovala a poskytuje. Také všem majitelům štěňat za příkladnou péči a budeme se těšit na další společná setkání a akce.
Dorča, Barča, Jenda