opět v akci
Výstava, rentgen, děsný vedro a bráškové. To je tak zhruba to nejdůležitější z posledních čtyř dnů minulého týdne. A tentokrát vám to všechno řeknu já, Dorotta BP :o)
Odjezd
Už ve středu jsem tušila, že se bude něco dít. Panina uklízela, přemisťovala svojí cestovní tašku sem a tam …. jako vždycky …. balila moje a Agátčiny věci. Páneček přilítnul z práce, začal nosit věci do auta, nachystal kafe a tvářil se důležitě …. jako vždycky. Když nás v osm večer, postávajíce kolem auta, nutili k čůrání a bobkování, už nebylo pochyb, že někam jedeme.
Cesta byla taaaaaaaaaaaakhle dlouhá až nekonečná. Dokonce jsme projeli i Brno, ve kterém většinou končíme. To by mě teda fakt zajímalo, co nám zase nachystali :oO
Tak prej sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu …. pražáci přijeli na Moravuuuuuuu …. říká slečna Diamondková :o)
Já: „Hhhhhhhhh Diamooooooooooond, brášuleeeeeeeeeeeee nazdaaaaaaaaaaaaaaaaar “
Diamond: „Segraaaaaaaaaaaaa …. kde jste tak dlouho? Já už myslel, že nedorazíte. Hele všechno ti tu ukážu. Ha, naše kočky, já je prohnat nemůžu, ale ty jo :o)“
Agáta na nás mlaďochy prdí. Těší se za Diamondkovejma a do peřin. Vždycky když jedeme pryč, tak je to pro nás velký svátek. Máme dovoleno spát v peřinách, takže si to pekelně užijeme ….. i tentokrát to nebylo vyjímkou :o)
Jak mě poslali na rentgen!
Mrknu, zívnu, hodim okem po pokoji. Všichni spí. Ale mě se už nechce. Jdu se podívat na Diamonda.
Já:„Diamond, spíš? Nejdem vymyslet nějakou bejkárnu?“ Diamond taky spí.
„Agáto, vstávej, mě se už nechce spát“.
Panina: „Dorotto mazej ještě chrápat, všichni spíme“
A tak mručím, mručím a mručím, dokud se nepřidá Agáta, a nevyprovokujem pánečka, aby nás vypustil prozkoumat terén.
Vůbec nerozumim tomu, proč zas nasedáme do auta. Navíc proč tu necháváme Agátu, a jedem hodinu někam do kšá. Je děsný vedro. Panina mě hladí, a že prej se nemám bát, že si trošku pospím. Asi snídala vtipnou kaši. Takhle krásně je venku, a já že půjdu chrnět? Navíc teda nejen že nemám peřinu, ale ani pelech, ani Agátu. A čeho bych se měla bát?! :o)
A jéje. Cizí chlap, bílej plášť, prej doktor, psí motorovej stolek, váha. Ach jo, zas mi budou stříhat drápy a kontrolovat zadek.
Já: „Aaaaaaauuuu, co děláš ty cizí člověče. Ty do mě budeš píchat? To jsme si teda nedomluvili. Paninoooooooooooooo“.
Co se to děje, padá mi zadek, rozjíždějí nohy, asi budu lítat, nebo možná spíš zvracet. Hele černá tečka, Dorotto soustřeď se, neusínej, neusínej, ne-u-sí-neeeeeeeeeeej……chrrrrrrr fííííííííí chrrrrrrr fííííííííí chrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr.
Mrkám, vidim, hejbat se nemůžu, ale vrtět ocasem jo. Jsem v nebi? V psím nebi? Hele páneček. Má takovej omluvnej výraz. Mmmmhhhhmmmmm, toho by se dalo využít.
Já:„Hele pánečku co mi to udělali. Udělám na tebe taaaaaakové psí voči, a ty mi pak dáš, na co si jen pomyslím :o)“.
Sakra jen to vstávání mi nejde, a já už bych běžela. Pan doktor říká něco o DKK a DLK, že mám všechno v „nulách“. A to je prý skvělá zpráva. Takže já jsem vynikající „nula“. Moc toho o tom nevím, ale já chci být ve všem „jednička“ :oO
Jedeme další hodinu zase zpátky. Motám se jak po láhvi kořalky, ale jsem za hvězdu. Jsem úplně největším středem pozornosti, a dost si to užívám. Budu ještě chvilku dělat, že jsem nejvíc týraná Dorotta.
No …. už mě to ležení ve stínu nebaví. Jdu omrknout kdo se kde fláká. Kde to všichni jsou? Mají vodu po krk, jsou v nějaký divný nádobě a tvářej se blaženě. Dokonce i Diamond se tam tváří blaženě. Jak se tam dostal? Dyť to se nedá. Agáta leží opodál a dělá, že tam vůbec nejsme. Vodu zrovna nevyhledává. Navíc jak říkám, tam se prostě nedá normálně vlézt.
Ale brášule mi to ukázal.
Diamond:„Hele to musíš takhle, s rozběhem. Páníci choděj po schodech, ale to je děsně zdlouhavej proces. Dívej.“
Žbluňk, a Diamond není :oO. A já nejsem žádný máslo, takže to tak zkusím taky. Žbluňk, a já nejsem :oO.
Večer před výstavou
Tak tohle jsem vážně nečekala. Víte kdo ještě přijel? Dartík s paní Dartíkovou, Cosmíček s páníkama Cosmíčkovejma, Claudinka s Edíkem a pánečkama, šéfíkama našeho gangu Bertoni.
….. další účastníci zájezdu, prťavá část našeho Bertoni Gangu, další spoluplavci do bazénu …. už vim, že ta nádoba je bazén ….
Bylo nám společně tak krásně. No bodejť, když jsme měli plný stůl jídla, pití, kytáru a srandy kopec.
Klubová výstava Náměšť na Hané
Už jsem si tak nějak zvykla, že kufr auta je náš druhý domov. Panina říká, že dneska bude pěknej pařák, a že jestli tam nebudou stromy, tak se z toho po …..e
No a co myslíte …. byly tam :o). A bylo nám fakt krásně. Pařák sice byl, to jo, ale foukal příjemný větříček, a měli jsme deku, žádnou boudu …. páníček se vycajchnoval :o)
Jakmile se usadíme, vybalíme, rozkoukáme, začne kolotoč. Páníci katalogy do rukou, a už to jede ….. kdo je s kým ve třídě, kolik je psů, v kolik jdeme na řadu, hodnotí se, zda je konkurence silná či slabší. Tentokráte nastoupilo 58 nás …. tedy maďarských ohařů :oO.
Posuzoval nás pan rozhodčí MVDr. Vladimír Piskay a bral to veeeeeeeeelmi poctivě. Bylo to o to delší, ale všichni do jednoho se dověděli, co nám sluší, co nám chybí.
Byla jsem tentokrát přihlášená ve třídě otevřená. Bylo nás tam 6 (dvě soupeřky nenastoupily).
Už když mě šla panina proběhnout do kruhu před začátkem výstavy, řekla jsem si, že jí udělám radost. Budu běhat a budu krásně stát. A já, Dorotta BP držím slovo …. Občas …. někdy.
A taky jo, krásně jsem jim předvedla ladný dynamický absolutně typický pohyb Maďara. Když se mi chce, tak jsem prostě dokonalá :o). Postoj jsem dávala taky krásně, ale to horkooooooooo. Musela jsem si preventivně zadržkovat. Aspoň že měla panina trošku pamlsků v kapse. A dokonce je použila :oO.
A konečně hodnocení a rozhodnutí. Jako jak my dopadneme, to fakt netušíme. Máme pochvalu, ale i doporučení. Musím trošku zesílit a nabrat předhrudí. A prej mám „najkrajšie pohyb zo všetkých, čo sů tu“. Výsledek V1, CAC, medajle juhuhuuuuuuuuuuuuuuu. Teda to juhuhuuuuuuuuuuuuuuu říká panina, vždycky si vejskne, když něco vyhrajeme.
My jako víme, že získat CACe je pro někoho …. možná většinu …. Pohoda a lambáda. Ale tentokrát to byl vážně úspěch. Proč? Protože tolik D-ček, VD-ček a V-ček bez titulu jsme ještě nezažili. Z 58 psů a fen bylo rozdáno 6xD, 25xVD a jen 6 titulů :oO.
O BOBa a VSV jsem se proběhla s Claudinkou, mojí ségrou. Pan rozhodčí říkal nám i publiku, že se mu tam sešly dvě krásné feny, ale že titul může získat jen jedna. A díky lepší a pevnější postavě to byla Claudinka BP. Clauďák je bombarďák, protože vyhrála úplně celou výstavu!
Výběr do chovu
A mám vlastně ještě jednu novinku …. úplně bych na to zapomněla …. jsem už CHOVNÁ FENA. Já teda úplně nevím, co se tím doslova myslí. Asi že se už umím chovat. A to já teda umím. Jen jsem netušila, že zrovna z toho budou mít páníci takovou radost :o)
A co teď? Teď si dáme kuře, a uvidíme se v srpenci v Zákupech. Takže tě pic děcka, zlobte páníky a užívejte si krásné léto!
Pozdravy posílá vychovaná a zrentgenovaná Dorka :o)