První u/otužovací víkend pro štěňátka a páničky

Kolem Vánoc jsme vybrali termín, prvního loveckého výcviku pro naše odchovánky. Vyráželo se do městečka Toužim u Plzně. Pár měsíců uteklo jako voda a už tu byl víkend. Všichni jsme se pomalu začínali těšit a intenzita komunikace na Whatsapp stoupala. V pátek jsme se pěkně koordinovaně a pod dohledem všichni přesunuli do místa ubytování – penzion U Vladaře přímo na náměstí.

Potkali jsme se ve společenské místnosti a moc nás potěšilo, že dost našich odchovánků přemluvilo své pániky, že musí jet :-).

Seznam účastníků:
Dorotka + Barča, Jenda
Agátka + Katka, Láďa ze Žamberka
Angie + Míša z Jaroměře
Alvička (Sága) + Zuzka, Pavel z Ostravy
Abigail + Luba, Libor z Prahy
Atom + Gabča z Ústí nad Labem
Andy + Roman, Darina a Fíla z Prahy

(paní z Amorem a Verča z Theem)

A celý víkend nad námi dohlížel Pavel + jeho záhadní psi v dodávce …

Páteční večer proběhl poklidně, hned po příjezdu všech padl Jägermeister, ale všichni se chovali dostatečně zodpovědně a po druhé ranní už byl na penzionu klídek. Až na jeho krátké přerušení ve tři ráno alarmem jednoho auta. Ráno jsme vyvenčili psíky, posnídali a v 8:45 už byli nachystáni u aut a připravení k odjezdu. Čekali jsme jen na Libora – a pak že to ženským trvá :-D. Předpověď hlásila krásné 3-4 stupně s občasným sněžením – co víc si přát.

Vyjeli jsme v koloně směr pole a do 20 minut byli na místě. I auta si myslím, celý víkend užily – zkusili si jízdu v terénu a také řada z nich změnila barvu víc do béžové či hnědé (nezaprší a nezaprší). Příjezd, a šlo se na to. Celý den jsme zkoušeli hledání, společný hon, aporty, vystavování, poslušnost. Bylo to dost pestré. Dorotka na vše dohlížela a pokňourávat, protože věděla jaká zábava štěnda čeká. Některé z nich na to měli opačný názor a bojovali, kňučeli a stěžovali si, že přece nebudou nosit v mordě žádnou dřevěnou činku a zrovna, když to po nich chce jejich páník – no to se asi zbláznil.
Pro řadu páničků to bylo také poprvé, kdy se setkali s loveckým výcvikem a kdy si mohli přičuchnout ke králíkovi, bažantu a hlavně vidět, jaká je to krása, když pes pracuje a jak ho to baví. Trénovali jsme také vystavování – to nám Zuzka krásně předvedla postoj a zkusili jsme si i malé kolečko. BOBa vyhrál Atom.

Čas letěl jak blázen a najednou byla jedna hodina. Proto hurá zpátky do penzionu na oběd. Ten jsme zvládli v mega krátkém čase (někdo se stihnul i natáhnout na pár sekund) a ve 14 hodin jsme vyrazili zpět. Kupodivu ani nebyla moc zima a bylo fajn, že nefoukal úplně studený vítr. Odpoledne probíhala další část výcviku, kterou jsme zakončili hledáním zvěře, jenž se někam zatoulala. Našli jsme všechno co jsme na pole vypustili, takže to byl úspěch.

Večer jsme se opět potkali ve společenské místnosti na několikrát jsme si objednali jídlo, protože nejdřív nebyl burger, pak nebyly housky. Ale zvládli jsme to a všichni dostali vše, někdo dříve a někdo o něco později. Naši „mladí“ si užívali klid na pokojích a mi jsme si stihli sdělit vše co bylo důležité :-).

V neděli ráno bylo ještě mrazivěji než předchozí den – venku ležela jinovatka a vypadalo to, že dnes bude počasí o trošku víc drsnější. Po snídani a vyřízení placení jsme byli nastoupeni, jen zase někdo chyběl. Tentokrát se zapomněl Pavel z Ostravy. Dojeli jsme na cvičiště – trochu jiné – čekala nás vojtěška. Pavel z Jendou si vzali pejsky pod svá křídla a opět se chodilo – vystavovalo, křičelo, pískalo, radovalo, poslouchalo a hlavně se učilo. Do toho jen foukal vítr a občas pěkně sněžilo, takže trénink na zkoušky ideální, protože ty se konají za každého počasí. A také se říká není špatného počasí, jen špatného oblečení.

Před obědem se postupně skupinka začala a rozjíždět do svých domovů – přece jen bylo potřeba vyzvednout děti, vrátit se k plotnám nebo se jen odbahnit a vrátit do kůže „člověka“ :-). My jsme vzali Míšu a Ostraváky na výborné jídlo „Na Farmě“ a pak už se také vrátili do panelákového tepla.

A hodnocení?
Je krásné vidět, jak z těch malých prcků jsou už velcí psi a fenky. Současně je zajímavé vidět rozdíly v tom, jak každý ke svému svěřenci přistupuje jinak. Tenhle víkend byl i pro řadu páničků naprosto nová zkušenosti a nás moc těší, že si to (snad) užili a že jim to rozšířilo představu o tom, co se vše dá dělat, jak s pejsky pracovat a také, že vše nejde hned teď, ale člověk musí na pokroku pracovat po kouskách a důsledně.
Po cestě do Prahy jsme se i s Dorotkou bavili, že nás moc těší, jaké jsme vybrali páníčky, že když jsme se takhle sešli, že jsme fajn parta, která si má co říct (i jiné věci než o psech) a hlavně, co je pro nás nejdůležitější, že máte své pejsky rádi.

Zde pár fotek od Libora, který dokumentoval.

Tak konec sentimentu :-) Příští výcvikáč bude o dost drsnější :D

Krásný den

B + D + J

Napsat komentář