Shrnutí roku 2018

Musím říct, že rok 2018 byl teda velmi plný … plný všech možných zážitků!

Zkusíme to vzít pěkně od začátku:

Leden:

to jsme si s kamarády střihli Nupacký myslivecký ples. Teda já byla doma, ale páníci říkali, že to bylo super. Já si to vlastně taky užila, protože jsme spali u Dartíka, tak jsme si to užili po našem 😉.

Únor:

jsme si dali víkend v Brně. Bylo to super, protože jsem mohla spát s pánikama v posteli :) no znáte někdo něco lepšího? Byli jsme tam na víkend. Bylo teda pěkně sychravé počasí, ale i tak jsme si to užili, dali jsme si procházku, byli jsme v kavárně, pak taky v restauraci na burgera – panička myslela, že je tam málo světla, proto si chtěla ho chtěla udělat malinko více, tak zapálila jídlení lístek o svíčku :-D.
No takže, až na ten malinký incident, jsme to zvládli. Celý víkend jsme zakončili super návštěvou u pánikovi babičky, která mě krmila piškotama :-*.

Březen:

měsíc, kdy se toho teda událo. Pánik udělal zkoušky z myslivosti (s vyznamenáním) 😮, je to šikula a jsem na něj moc pyšná. Za odměnu jsme pak jeli na zámek Hrubá skála v Českém ráji. Byl to prodloužený víkend – zase jsme spali spolu v posteli :). Počasí nám vyšlo suprově, takže jsme si to moc užili. Dali jsme si procházky mezi skalami, pánici pak nějaký wellness a suprově vařili.

Duben:

hned z kraje měsíce jsme jeli na Velikonoce do Jizerek. Začalo to krásně, přijeli jsme na chalupu, zatopili, uvařili si mňamku. Druhý den svítilo sluníčko a šli jsme na super procházku. Bohužel pak to šlo od 9 k 5 😟. Pánikovi bylo špatně …. moc špatně. Zvracel celé dva dny, a taky pořád spal. Proto jsme u něj pořád ležela a hlídala ho. Občas jsem se teda i podívala za paničkou, šli jsme ven atd. Ale nakonec to dobře dopadlo, páník se z toho nějak vyspal a dokázali jsme dojet zpět do Prahy bez úhony.

Hned další víkend jsme se vydali k bráškovi do Štramberka na národní výstavu v Ostravě.

Na konci měsíce jsem jela s páníkem v noci až do Polska do Poznaně, aby mě tam seznámil s pejskem Larsem. Byla to dlouhá cesta, ale dělali jsme si zastávky a já vlastně téměř celou cestu spala, takže pohodička. Takže … přijdeme do Poznaně, páník se přivítá s páníky Larse, ale moc jim nerozumím, páník říkal, že mluvili, polsko-anglicko-česky, jo tak proto jsem rozumněla jen něco. No každopádně jsme se šli projít do polí … a pak … pak se na mě Lars vrhnul a páník mě u toho ještě držel :( Naštěstí to nervalo moc dlouho a pak mě páník zavedl do auta a jezdil se mnou po městě. Pak někde zastavil a začal nosit věci do hotelu. A až pak jsme se konečně mohli jít projít a já se mohla vyvenčit. Večer pak přijela panička a to bylo radosti, hned jsem si jí musela postěžovat!
Druhý den jsme vlastně byli pořád venku, dělali jsme prochajdy a zastavovali se na nějakých mě neznámých místech a pořád jsme se fotili. Další den mě zase zavezli za Larsem a celé se to opakovalo … ale už to bylo o něco lepší, hned po tom jsme se vydali zpět domů – konečně.

Květen:

jsme čekali zda mi potvrdí, že čekám štěňátka a taky si dali výstavní měsíc – byli jsem na mezinárodní výstavě v Praze a Litoměřicích. Jaké do bylo si můžete počíst zde. No a po výstavě v Litoměřicích jsme to vzali na veterinu kde nám potvrdili, že čekám štěňátka a doma začali pomalu přípravy. Pořád jsem teda nevěděla přesně o co jde, ale asi o něco důležitého.

Červen:

co tak napsat k červnu? NARODILA SE NÁM ŠTĚŇÁTKA 🙂 Mimo ty běžné předporodní kontroly, přípravy,… ale vše už bylo napsáno v samostatném článku.

Červenec:

byl měsícem péče o štěňátka, pomalu chodili na návštěvu noví páníci štěňátek a vlastně vše se točilo kolem prcků 🙂.

Srpen:

mimo to, že už se o štěnda starali páníci, že štěnda už byla velká, hlasitá a byla všude 🙂 tak páník si udělal zbrojní průkaz a můžeme do sezóny i s flintou – to se těším!
Bohužel díky nemocným prckům, jsme museli o týden pozdržet předání. Páníci už museli do práce a za náma jezdila teta Klárka, strýc Kuba a taky Adinka s Honzíkem, kteří se o nás hezky starali a tímto bychom jim ještě jednou chtěli moc poděkovat! No a poslední srpnový víkend nás pak štěňda opustila a odjěla se svými novými páničky do svých domovů. A my se postupně vraceli do starých kolejí.

Září:

byl prímový! Byli jsme na dovolené na Šumavě! Kdo nebyl doporučuju! První jsme jeli do Kubovy Huti a hotelu Kristián, měli tam rádi pejsky, měli jsme super ubytování, páníci si chválili jídlo a hlavně jsme chodili každý den na dlouhatánské procházky a to jsme si děsně moc užívali 🙂 Bohužel ke konci pobytu mi pořád prohlíželi mordu 😟. Bylo to už otravné, když mi pořád páník říkal „zuby“! No co vám budu povídat, po cestě domů jsme se zase stavovali na veterině, aby nám pan doktor řekl, že mám prasklý zub (P4) a my museli k zubaři, který mi ten zub vytrhnul 😟

Proto jsme pak poslední víkend (asi za odměnu) jeli na víkend do hotelu Agnes. Jako nebylo to tam špatné, ale Šumava byla mnohem lepší!

Říjen:

první říjnový víkend jsme pozvali štěňda a uspořádali jsme setkání. Byla jsem překvapena kolik jich nakonec dorazilo 😮. Myslím, že páníci vybrali potomkům výborné pániky. O dětičky se hezky starají a rostou jako z vody, za chvíli budou větší než já 😮,  jsem na ně pyšná!

Další víkend konečně s páníkem nějaká akce a šli jsme na kachny 🙂. Následující víkend zase spaní v postely a výlety na Božím Daru. Počasí nám vyšlo fantasticky, krásně sluneční počasí, málo lidí a super nádherné Krušnohorské panoramata.

Listopad:

mesíc honů 🙂, moje nejoblíbenější období. Letos jsme s páníkem chodili i s flintou. Dokonce jsme jednou byli pozvaný i do Nového Boru, mohli jsme proto zažít něco nového. Já teda nikoho neznala, ale páník si to pochvaloval, hlavně na zpáteční cestě, kdy to vzal oklikou a jel si koupit novou kozlici.
Zbytek měsíce tedy byla kombinace tahů na kachny a honů na bažantíky a jednou dokonce i zajíčky. Miluju toto období!

Prosinec:

První prosincový víkend byl náročný, ale nádherný. Sobota na honu se super kamarády, nádherné počasí s prvním pořádným sněhem, prostě báječný den. V neděli pak MVP Praha. Páník měl nejdřív dilema, jak to udělat – nezdála se mu kombinace, že se na honu unavím a pak bych druhý den měla běhat na výstavě. Ale prej by tam šli s paničkou i sami, protože se těšili na naše odchovánky, kteří měli výstavní premiéru stejně jako jejich páníčci. A jak to všechno dopadlo?

Premiéru si střihli ve třídě štěňat:

Atom VvP s Gabriela – VN2/5 ❤️
Andy VvP s Romanem – VN3/5 ❤️
Anakin VvP s Petrou bohužel nestihli začátek v kruhu a zůstali v zácpě 😕
Alva VvP se Zuzana – VN4/6 ❤️
Abigail VvP s Lubou – VN/6 ❤️
Angie VvP s Míšou – VN/6 ❤️

já jsem šla do třídy šampionů s Dášou. Výsledek páníky neuvěřitelně ohromil a vůbec jsem takový výsledek nečekali:
V1/5, CAC, CACIB a tímto jsem dokončila českého grandšampiona – heč 🙂

Bohužel pak sranda skončila – začala jsem hárat a další hon už šel páník sám, já musela zůstat doma … byl to hlavní hon sezóny a já se na něj tak těšila! Páník teda říkal, že byl rád, že jsem s ním nakonec nešla. Prej ulovili pořádnou téměř 100kg bachyni, která předtím zlomila nějaké NKO kterou neznám na 3x spodní čelist. Byl z toho dost špatný! Ale po honu nakonec prej byla velká sláva. Měli krále honu – toho co ulovil tu bachyni – a hlavně páníka pasovali na myslivce – tak to konečně dokázal!

Pak to šlo tak rychle: máme se stěhovat, tak jsou často páníci v novém bytě, aby ho připravili než se přestěhujeme a mě se tam líbilo. Právě máme Vánoce a ty já moc ráda – dostávám masíčko víc než obvykle, dostala jsem taky spoustu pamlsků, rohovinu na kousání a v pátek jdeme na poslední hon letošního roku. No a na závěr roku na hory. Co to znamená? Spím zase v posteli 🙂 bude tam spousta sněhu a budeme chodit na procházky a ….. bude to prostě super! Mám vás ráda zůstaňte s námi.

Napsat komentář